Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Devatero práce s krizí

13. 02. 2015 11:31:15
Vím, že jakýkoli návod je podezřelý a zjednodušující. Přesto si dovoluji napsat pár myšlenek, které jsem vypozoroval v mnoha rozhovorech, které jsem měl s těmi, kteří procházeli nějakou krizí. Třeba něco z uvedeného někomu pomůže...

Nepopírejte. Někdy jsme mistry v sebeklamu a nechceme připustit, že máme skutečně problém. Že SKUTEČNĚ vážně vázne manželské komunikace, že SKUTEČNĚ máme problém s dětmi, s penězi, s určitými závislostmi, s postavou, s odkládáním nepříjemných věcí, s leností, workoholismem a nevím čím dalším... Přiznat si problém někdy bolí, jenže jinudy cesta z krize a problémů zřejmě nevede. Co nepojmenujeme, jakoby neexistovalo.

Odkládání. Problém je někdy v tom, že jej jednak neřešíme a jednak řešení nepříjemných věci odsouváme. Víme, že bychom měli jít na preventivní zdravotní prohlídku a proto na ní URČITĚ půjdeme – příští týden. Víme, že bychom měli s dospívajícími dětmi otevřít určitý jejich zápas, a proto jej otevřeme – zítra. Víme, že máme problémy s nadváhou a proto URČITĚ začneme cvičit – příští měsíc. Velmi často tento postoj ale znamená s řešením nikdy nezačít.

Krize obyčejně nevyřešíme sami. Někdy na krize prostě sami nestačíme. Problém naší doby je, že jsme mnohokrát sami mezi lidmi. Někdy bychom i měli za kým jít, ale za svoje problémy se stydíme. Jenže samota budí sebelítost a tendenci vidět věci černější než jsou. Zároveň pozor na to, abychom nehledali jen ty, kdo mají na věc stejný názor jako my. Pak nehledáme radu, ale jen útěchu. Útěcha má jistě svoje místo, ale pomůže jen zčásti.

Neřešte krize hned, nechte si odstup. Někdy tento přístup není možný, a jakoby popírá druhý bod, někdy je třeba věci řešit hned, NĚKDY ale jsme do problému příliš emocionálně namočení a nejsme schopni věci vyhodnocovat objektivně, chybí nám nadhled. Mám na mysli např. když se jedná o rychlou odpověď na nepříjemný mail, telefonát, na některé vztahové krize atd. Zde je dobré se chvíli „vydýchat“ a až pak odpovídat a reagovat. Většinou totiž emoce a už vůbec ne vztek nebývá dobrým rádcem.

Ne vždy je řešením zvýšit výkon. Když zjistíme, že máme problém, pak občas věc řešíme tím, že zvýšíme výkon. Konkrétně to může znamenat, že se budu se více věnovat dětem, více studovat, více vydělávat, přidám si další práci, budu méně jíst... to vše je hezké, potřebné ale... Ale problémy obyčejně mají nějaký kořen a ten je třeba přeseknout. Je dobré zjistit nejen, že se něco děje, ale proč se něco děje. Pokud např. stres „řeším“ přejídáním se, pak nestačí jen změna jídelníčku, ale i změna životního stylu. Tedy je-li nutné zvýšit výkon, je třeba i poznat jaký je kořen krizi a problému.

Nebagatelizujte svoje krize. Skrze srovnávání. Jak taková bagatelizace vypadá?Tak, že sice připustím problém, ale pak se začnu srovnávat. Ano, mám problém v komunikaci s partnerem, ALE oproti mému kamarádovi jsem na tom stále lépe, bolí mě břicho, ALE stále ještě mohu chodit do práce, vymyká se mi výchova dětí, ALE stále ještě neberou drogy. Jistě – není dobré se litovat a z každého problémku dělat nepřekonatelnou kauzu, ale ani opak není řešením. Ono se totiž může stát, že i když jste na tom lépe než druzí, najednou už je na řešení pozdě.

Nebuďte se svými problémy a krizemi sami, ale nebuďte nesnesitelní. Někteří lidé nehovoří o ničem jiném než o sobě a svých krizích. Druzí pak před nimi skoro prchají. Pozor na určitý takt. Je lidské se chtít z problémů a krizí vypovídat, ale je nelidské stále dokola poslouchat to samé. Pokusme se proto mít i jistou soudnost co je moudré sdělovat a jak dlouho to či ono sdělovat. Zde platí ještě jedna zásada. Jste-li rodiče, velmi važte co sdílet se svými dětmi. Mnoho vašich problémů vaše děti do jistého věku prostě vědět nemají, a pokud vaše problémy na ně navalíte, hodně jim tím škodíte.

Přijměte svůj díl zodpovědnosti a nehrajte si na oběť. Někdy jsme se stali obětí druhých, mnohokrát si ale za problémy můžeme sami nebo částečně sami. Když jsem byl přítomen některým rozvodům, skoro vždy byl problém na straně toho druhého. Když jsem byl přítomen některým finančním karambolům, skoro vždy byla na vině banka, exekutor atd. Může být, zároveň pokud přijmeme mentalitu oběti, příliš obviňujeme svoje okolí (stát, školy, systém) nic nezměníme. Většinou až tak bezmocní a bez viny nejsme, stejně tak většinu něco dělat lze.

Když se z krize můžete dostat zakázanými prostředky, nepoužívejte je. Mám na mysli dvě oblasti.Jedna vychází z přesvědčení, že každá krize má svůj důvod. Pokudmanželkou krizi ˇřeším“ tím, že druhému lžu, nic neřeším, ale problém jen odkládám. Pokud mám problémy se stresem a v důsledku toto nemohu večer spát, problém nevyřeším práškem na spaní. Pokud mám stavy úzkosti, nevyřeším je alkoholem. V uvedených případech lhaní, prášky na spaní či alkohol jen odsouvají problém. Je to podobné, jako „řešit“ zkažený zub práškem proti bolesti. Na chvíli to jistě funguje, ale... Jistě existuje milosrdná lež, prášek na spaní či na bolest může být v určitém případě pomocí, ale řešme jádro problému. Druhá oblast se pro mnohé ještě problematičtější. Naučil jsem se a učím tomu i svoje děti, se z různých průšvihů nepokoušet vylhat. Když jsem si naplánoval dvě schůzky na stejný čas, je lepší se omluvit a přiznat, že je to moje chyba. Když mě příslušníci chrání a pomáhají mi - tedy dávají mi pokutu, obyčejně o svém přestupku vím a přiznám se. Když se mi někam nechce, nelžu, že mi není dobře atd. Stejné učím svoje děti. Můžete namítnout, že se to nevyplácí. Máte pravdu – někdy vypadám jak blbec. Ale jde o jakousi elementární osobní integritu, pocit, že se nenechám válcovat okolnostmi. Nedávno na mě vyvalila oči paní na vleku, když jsem jí řekl, že mému synovi už skutečně není 12 let a tedy že má platit asi o stovku víc. Sice jsem „přišel“ o stovku, na druhou stranu jsem si říkal, že moje integrita stojí víc než 100 Kč. Co si myslel syn nevím...

Jistě jsem nevyčerpal všechno, jistě máte i svoje zkušenosti a postřehy, možná s některými body nesouhlasíte, ale jedno je jisté. Každý krizemi a problémy procházíme a každý je nějak řešit musíme. Neexistuje universální know-how, ale určité směrovky existují.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: David Novák | pátek 13.2.2015 11:31 | karma článku: 13.08 | přečteno: 727x


Další články blogera

David Novák

Ježíš znásilňující muslimku a oslava zvrácenosti

Před pár dny vyvolalo silnou diskusi uvedení divadelní hry „Vaše násilí a naše násilí“, ve které mj. Ježíš znásilňuje muslimskou ženu.

6.4.2018 v 17:29 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 1487 | Diskuse

David Novák

Prezidentův projev a pražská kavárno shut up!!!

M. Zeman při svém projevu prý pozurážel, co se dalo. Co tedy mohl vypíchnou? Co pozitivního z jeho projevu vyplynulo? Jistě leccos.

8.3.2018 v 16:36 | Karma článku: 41.39 | Přečteno: 5870 | Diskuse

David Novák

Komunisté a "ničeho nelituji, měnit se nebudu a až to půjde, udělám to znova".

To, že byl zvolen do čela GIBS komunista Ondráček je pouze další krok v polistopadovém vývoji, kdy dnes již zcela otevřeně mnozí relativizují komunistické represe a utrpení, které tento režim přinesl.

3.3.2018 v 12:29 | Karma článku: 32.88 | Přečteno: 998 | Diskuse

David Novák

Jen těm církvím ten majetek zdaňte, soudruzi!

Je příznačné, že s návrhem zdanit církvím majetek, který jim byl vrácen, navrhují komunisté téměř přesně 70 let po jejich vítězném puči.

1.3.2018 v 13:57 | Karma článku: 43.91 | Přečteno: 5654 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Eva Klokočníková

Policie Stromovka

Půjdete dnes s dětmi na procházku do parku? Budou dnes plné lidí, čeká nás zase horký jarní den. Vězte, že zdánlivá pohoda v parku se může rychle změnit ve scénu připomínající kriminální seriál.

22.4.2018 v 8:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Pavel Kamas

Volíme tak, abychom mohli nadávat?

Mám pocit, že většina nechtěla Zemana prezidentem, KSČM umožnit ovlivnit vládu, jíst špatně nebo chodit na akce, které nás nebaví. A přesto se to stále opakuje. Asi je to v nás. Potřeba si zanadávat. Potřebujeme nepohodu?

21.4.2018 v 23:47 | Karma článku: 13.05 | Přečteno: 313 | Diskuse

Zdeněk Frantál

Peníze, moc a chamtivost

Myslíte si, že jste úspěšní, že jste šťastní nebo dokonce svobodní? Co kdybych vám řekl že ne, že žijete v iluzi?

21.4.2018 v 21:41 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 505 | Diskuse

Jan Pražák

Jak by se vám líbila eura v peněženkách?

Jakožto pravověrný Středočech to mám k hranicím s eurozónou dost daleko, a tak se s univerzální evropskou měnou nesetkávám zrovna každý den. Pokaždé, když se na nějakou eurobankovku podívám, tak ve mně vyvolá stejný dojem.

21.4.2018 v 20:12 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 461 | Diskuse

Josef Nožička

Pan Rychetský schvaluje cenzuru sociálních sítí. Ochrana demokracie či návrat k totalitě?

V Německu platí od začátku letošního roku zákon, umožňující celoplošnou cenzuru sociálních sítí. A předsedovi našeho Ústavního soudu se něco takového líbí.

21.4.2018 v 18:10 | Karma článku: 33.64 | Přečteno: 704 | Diskuse
Počet článků 102 Celková karma 39.29 Průměrná čtenost 2368
Jsem kazatelem v Církvi bratrské, učitelem filozofie a etiky na dvou školách a především otcem dvou dětí.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.