Milada Horáková si jako oběť tehdejšího komunistického režimu rozhodně zaslouží naši úctu.

Ale zeptám se.

Nezaslouží si též úctu třeba oběti bratrů Mašínů?

ne - pošpinit památku velké ženy umučené komouši s nějaký esenbákem apod., to tedy ne!

Ano, každého zmařeného života je škoda - ovšem srovnávat tyto nelze

Rozsudek smrti nad ní vynesený je zmírněn po její vynikající obhajobě na 8 let káznice. Je vězněna až do roku 1945.

Ja doplnuji : po jeji vlastni vinikajici obhajobe Fenomenalni a taky nadmiru zajimave, co se mohlo uskutecnit pred nacistickym soudem. .....ve srovnani s komunistickymi soudy.

Díky za hezké připomenutí charakterní, moudré a hrdé ženy. ženy.

Díky za článek. Politická a sociální témata současnosti běží na blogu každý den v různých podobách, ale často zapomínáme na to co bylo. Což je i případ generála Eliáše.

Velmi potřebné připomenutí, při této příležitosti si dovolím dát odkaz na svůj loňský článek k tématu:

http://sestak.blog.idnes.cz/c/277247/Vecer-po-poprave-Milady-Horakove-udelali-Prazane-shromazdeni.html

Výborný typ - díky!

Jiří Hejda, národohospodář, který byl v procesu s Miladou Horákovou uvězněn na doživotí, vzpomíná ve své knize Žil jsem zbytečně, že do poslední chvíle, než byla Horáková oběšena, nemohl uvěřit tomu, že rozsudek je míněn vážně. Bral to jako hrozbu režimu nepohodlným s tím, že nakonec všichni odsouzení dříve či později dostanou milost a amnestii a režim se ukáže (mj. i před světem), jaký je vlastně "dobrák". Nic takového se nestalo (Hejda sice byl propuštěn na amnestii, ale až po dvanácti a půl letech žaláře; třetinu času strávil na samotce!).

Krutosti, které se tehdy děly, si dnes těžko dokážeme představit. Mluvit o tom, že "se děly chyby", je jako když matka říká o novorozeném dítěti, které hodila živé do popelnice, že stejně bylo nemocné. 

Nehoráznost, hyenismus, lež. Jen pokud nezapomeneme, máme šanci se v budoucnu uchránit podobných "chyb".

Nojo, to se stava. Podobnym velikanem byl Mistr Jan Hus, ale o nem psat uz neni tak modni.

Srovnávat proces s Husem a Horákovou je důkazem historické neznalosti. Husův proces neinicioval stát ani církev, ale Hus sám, byť v Římě. V Kostnici pak započalo jeho pokračování, ale Hus tam odcestoval dobrovolně. Přestože jeho upálení bylo jednoznačně špatné, do poslední chvíle stačilo velmi málo (změnit mírně formulace jeho učení, které se rozhodně netýkalo kupčení s desátky), a byl by osvobozen. Horáková a spol. naopak byli zajati nedobrovolně, pod mučením donuceni k falešným výpovědím a popraveni nebo odsouzeni k vysokým trestům bez jakékoli možnosti se těmto trestům vyhnout.

Nemáte pravdu, že média nevzpomenula. Ve včerejší MF DNES je článek věnovaný meúspěšnému hledání hrobu Milady Horákové.

Děkuji za upozornění, chyba na mojí straně. Tak to je dobře, že to média zmínila.

Bohužel malými se zabýváme a na velikány zapomínáme..... Děkuji za  připomenutí oné statečné ženy

Byli i jiní nevinné a dnes již zapomenuté oběti. Proč stále jen pořád dokola Horáková ? 

Ono to už vyvolává pomalu, ale jistě apatii.