Hašek a potřeba být chlapem

Jedním z argumentů pro odchod Sobotky z funkce byl poukaz na Jiřího Paroubka, který se dle jihomoravského hejtmana „zachoval jako chlap a vyvodil z výsledků minulých voleb osobní zodpovědnost“. V logice tohoto uvažování Hašek spojuje „chlapství“ se schopností sebereflexe, s nesením zodpovědnosti a ochotou vyvodit následky ze svých činů. Zda by toto mělo být spojováno se Sobotkovou rezignací skutečně nevím… Co ale vím je, že jestli se někdo jako chlap nechová, tak je to právě ten, kdo o „pochlapení se“ po volbách hovořil.

Hašek a spol. lhali a jejich vykrucování typu že si s panem prezidentem jen povídali, že schůzku ani nepopřeli ani nepotvrdili atd… je jen přiléváním oleje do ohně. Haškovci stále více připomínají partu zapírajících uličníků chycených při nějaké nekalé činnosti. V nastalé situaci by všem pánům nejvíce pomohlo obyčejné a lidské přiznání. To by zároveň byl i nejvíce chlapský postoj, který Hašek očekával od Sobotky.

Když paní Gajdůšková včera rozechvělým hlasem skrze rozhlasové vlny (ČR1) národu sdělovala, že „v čele ČSSD nemohou být lháři“, potom je třeba dodat, že lhaní, žel, do naší politické kultury patří a že se v případě Haška a spol. nejedná o něco nevídaného. Nepříjemné je, že lhaní mnohým prochází a prošlo (a to nejen v politice). Hašek zřejmě doufá, že se historie bude opakovat a že za pár dní bude jeho kauza pohlcena kauzou další. Uvidíme…

Jisté je, že by bylo v naší (nejen) politické kultuře cosi zcela nevídaného přiznat svoji vinu. Mnohem nevídanějšího než skutečnost, že někdo lže. Možná by se jednalo, pokud použiji Haškův slovník, o skutečné „zachování se jako chlap“. Vina se nepřiznává snadno, zároveň dokáže-li se někdo ke svým selháním přiznat, potom je šance postavit se k tomu, co se stalo čelem a začít to či ono řešit.

V životě jsem několikrát zažil, že někdo selhal a následně se ke svému činu přiznal.  A nejen to. Uznal to co provedl špatně jako osobní selhání. Přiznám se, že tento člověk v mých očích nijak neklesl - spíše jsem si ho začal vážit. Chybovat a dokonce i lhát je lidské, chybovat a dokonce i lhát je odpustitelné. Jenže k tomu je třeba svoje selhání pojmenovat, nebo … slovy pana Haška, "být chlap".

A možná právě zde je někde problém.