Rozeštvávající prezident a potřeba dialogu

Pokud se Hašek ohání tím, že ČSSD dopadla, co se volebních výsledků týká, od roku 1993 nejhůře, potom stejné platí, že díky jeho krokům se žádná strana se roku 1993 tak rychle nerozhádala. Na situaci, která destabilizuje tuto zemi, má ale svůj nezanedbatelný podíl stávající prezident a právě na tento fakt je třeba pamatovat. Po tom co předvedl v posledních měsících a dnech, je Zemana třeba vnímat nejen jako člověka mstivého, malicherného a zemi rozdělujícího, ale jako reálné nebezpečí pro tuto zemi

Když po rozpadu vlády P. Nečase ustanovil vládu svých kamarádů, mnozí začali tušit, že končí legrace. Podobné věci se prostě nedělají, byť to ústava nezakazuje. Nicméně Zemanovi toto prošlo. Z jím najmenované vlády, vzniklé bez vůle voličů se z části stala Zemanova strana a za státní peníze si udělala masivní kampaň. Jednalo se o neuvěřitelnou aroganci moci nebo spíše zneužití moci. Jenže český volič prokázal, že čeho je moc, toho je příliš a Zemanovce do vlády nepustil. Přiznám se, že až tak drtivou porážku kamarádů MZ jsem nečekal. Následoval další krok a to schůzka z M. Haškem a podpora puče uvnitř ČSSD. Hašek sice tuto schůzku popírá, jenže další její účastníci jí připouští (tedy tvrzení proti tvrzení, někdo musí lhát). Lze si jen domýšlet, že se jedná o snahu udělat z jednoho křídla ČSSD další Zemanovce.

Popisované kroky jsou mnohem závažnější, než přisprostlé výpady vůči těm, kdo Zemanovi kladou nepříjemné otázky či než opilecké extempore u korunovačních klenotů, které bavilo internetový svět. Zeman potvrzuje, že je všeho schopen a že se jen tak před něčím nezastaví. Prokázal to během své dřívější politické kariéry, dokázal to při prezidentské kampani a dokazuje to stále. Prostě nepřekročil svůj stín a evidentně toho ani není schopen.

Ve stále více se rozdrobujícím politickém spektru by bylo třeba prezidenta, který sjednocuje, který dokáže být nad věcí a který především prostředkuje dialog mezi soupeřícími stranami. Zeman toho prostě není schopen a co víc – je tím, kdo ještě více rozeštvává a kdo se dokonce stává konkurentem v boji o moc.

Současná situace se jinak než dialogem a rozumnou komunikací řešit nedá. Mnohým se nelíbí, že „vyhráli ti druzí“, ale volby rozdaly karty a „ti druzí“ spolu prostě musí mluvit. Když nebude komunikace, potom vše jiné povede pouze k další polarizaci sil, možná i společnosti a zřejmě následně i k ekonomické nestabilitě.

Protože Zeman standardně komunikovat neumí či nechce, stává se reálným nebezpečím pro tuto zemi. Zřejmě není síla, která by ho odvolala. Je na hradě a ještě dlouho tam bude. Nám v podhradí nezbývá než doufat, že ti, které jsme zvolili, dokáží Zemanův stín překročit.